Specializovaná ambulance všeobecného praktického lékařství video

Postcovidový syndrom pro veřejnost

Jak dlouho trvá zotavení po prodělání onemocnění covid-19? 

Doba pro zotavení po nemoci covid-19 je u každého jiná. Mnoho lidí se cítí lépe za několik dní, někteří jsou v plné kondici až za několik týdnů. Většinou dochází k plné rekonvalescenci během 12 týdnů. 

Mohou se vyskytovat po prodělání onemocnění covid-19 nějaké dlouhodobé potíže? Ano. U některých osob mohou obtíže po prodělaném onemocnění covid-19 trvat týdny až měsíce. Pokud se různé zdravotní obtíže vyskytují po dobu delší než 4 týdny, můžeme již mluvit o tzv. "long covidu". Post-akutním covidem jsou označovány potíže objevující se v časovém rozpětí 4-12 týdnů od infekce SARS-CoV-2 a postcovidový syndrom (také označován jako chronický covid) je pak soubor příznaků, které přetrvávají po 12 a více týdnech od infekce SARS-CoV-2. 

Lze určit skupiny lidí, u kterých je postcovidový syndrom pravděpodobnější? 

Déle trvající a také výraznější zdravotní problémy se častěji vyskytují u lidí, kteří prodělali závažnou formu onemocnění covid-19, dále u lidí se stávajícím chronickým onemocněním, u neočkovaných osob či osob s multisystémovým zánětlivým syndromem. Pacienti s komorbiditami, obézní jedinci, kuřáci, starší lidé nad 50 let a zejména lidé starší 85 let, ženy a hospitalizovaní pacienti častěji uvádějí dlouhodobé příznaky. Postcovidové obtíže však může mít každý, kdo byl infikován virem SARS-CoV-2. Potíže mohou mít tedy i lidé, kteří měli mírný nebo bezpříznakový průběh onemocnění. 

Má očkování proti covid-19 vliv na výskyt zdravotních potíží po prodělání onemocnění?

Osoby očkované proti covid-19 mají menší pravděpodobnost nákazy, v případě nákazy pak menší pravděpodobnost závažného průběhu a postcovidového syndromu. Naopak neočkované osoby mají po nákaze vyšší pravděpodobnost postcovidových obtíží. 

O jakých zdravotních problémech lze konkrétně při postcovidovém syndromu uvažovat? 

Mezi nejčastější postcovidové obtíže tak patří: chronická únava, která negativně ovlivňuje každodenní život, "ponámahová nevolnost" (tj. různé zdravotní problémy po sebemenší námaze), bolesti hlavy, zvýšené teploty, dušnost, kašel, bolesti v krku a změny chuťových a čichových vjemů. Někteří lidé pociťují deprese nebo úzkost. Mezi další příznaky mohou patřit bolesti na hrudi, bušení srdce, neschopnost se soustředit, výpadky paměti (někdy označované jako "mozková mlha"), nespavost, závratě, bodavé bolesti v končetinách, bolesti kloubů, svalů, vyrážka a mravenčení. Objevit se mohou také bolesti břicha a průjem nebo změny frekvence a síly menstruačního cyklu.